Pokud chce člověk žít, potřebuje peníze. Jistě se mnou budete souhlasit, že ten, kdo peníze nemá, v dnešním světě neobstojí a může v nejlepším případě paběrkovat na tom, co mu milostivě dají ti, jimž je přáno.

Jenže ne každý z nás si dokáže vždy vydělat tolik, aby měl své jisté, aby dokázal uspokojit všechny své potřeby. Jsou tu mnozí, kdo mají jenom příliš nízké příjmy, jsou tu ti, kdo třeba z nějakého důvodu někdy nedostanou ani to, co za svoji práci dostat mají. A i ti, kdo pobírají docela hezké peníze, mohou mít problémy, pokud je postihnou příliš vysoké výdaje.

A co si má počít ten, kdo nedokáže pokrýt ani své elementární potřeby, kdo si nedokáže dost vydělat ani to vylepšit využitím svých úspor?

Někdo takový nemá často na výběr a musí si někde zažádat o půjčku. Což je sice jednoduché, ovšem vesměs takovou žádostí veškeré naděje končí. Protože jakmile takový člověk nedokáže doložit dostatečné příjmy, jakmile má tento dejme tomu záznamy v registrech dlužníků, exekuce či jiné stinné stránky, stává se pro naprostou většinu finančních institucí nezajímavým. A pokud ho shledají být nedostatečně kvalitním uchazečem, bývá žádost o půjčku zamítnuta a člověk je tam, kde byl. V nouzi.

Ovšem přesto se i v takové situaci nouze překonat dá. A to tehdy, když si člověk vezme nebankovní hypotéku. Protože třeba hypotéka na chatu je typ půjčky, u kterého se dá uspět docela snadno. Člověk tu dá nebankovní společnosti do zástavy onu zmíněnou chatu, nebo třeba i jinou nemovitost, a má-li pak i příjmy postačující k hrazení aspoň těch nejnižších splátek, má své jisté. Půjčku dostane i navzdory poměrně nízkým příjmům, nějakému méně významnému záznamu v registrech nebo jiné stinné stránce.

Takové peníze se pak dají použít na cokoliv a splácet za ideálních flexibilně nastavitelných podmínek. A člověk má po problémech.