Pokud bychom zalovili v paměti a snažili se vybavit některý z výletů z našich dětských let na konci školního roku, zcela určitě bychom si na všechny nevzpomněli. V hlavě nám zůstane většinou ten, na kterém se stalo něco netradičního. A to ať už v pozitivním nebo i negativním slova smyslu. Kdo by chtěl ale vzpomínat na výlet, který se nepovedl. Jak rodiče, tak jistě i učitelé chtějí, aby si děti užily školní výlety jaksepatří.

§ A k tomu je zapotřebí především jedna věc.
– Tou je ten správný program.
Co je platné, pokud najdete krásný zámek, ve kterém žila ještě krásnější hraběnka. To jsou záležitosti a informace, které jsou pro děti absolutně nudné. Ony chtějí něco podniknout, zažít to pravé dobrodružství. A to je právě rozdíl mezi žáky a jejich učitelem. Ten by byl rád, pokud by vše proběhlo tak, aby si mohl také trochu odpočinout. DOBROU RADOU TEDY JE – NECHTE TO NA NĚKOM JINÉM.

Pohyb, zábava i ponaučení

Jestliže jste pedagog, který má na starosti třídu prvního stupně základní školy, pak bude tím pravým něco, co souvisí například s uměním. V tomto věku se děti teprve rozhodují, co je v životě bude bavit a třeba se právě tímto způsobem někdo nasměruje na tu správnou cestu. A čím jiným začít, nežli „pimprlaty“. Loutkové divadlo láká děti odnepaměti.
§ Oživlé loutky, které se vydají přímo do hlediště a začnou si s dětmi povídat?
– To přeci nikde jinde nezažijí.
– Žádné „sedět v klidu a ani nedutat“ se nekoná.
– Naopak.
Dokonce budou moci se svými oživlými kamarády i ochutnat do té doby odmítanou zeleninu nebo ovoce. To se budou asi rodiče divit, až jim jejich potomek povypráví, proč je pro ně zdravá strava to pravé.
§ A co opičí dráha?
– Nebyl by to ten pravý výlet, pokud by nebyla jeho součástí nějaká fyzická aktivita.
– A při této si mohou děti zasoutěžit o to, kdo se stane skokanem třídy.